Grafik Ondra Fendrych je gentleman celého týmu, který se k dámám chová s úctou a nikdy nezkazí žádnou legraci. Je natolik nepostradatelnou částí týmu, že kdyby jeho pracovní místo nezůstávalo půl týdne prázdné, nikdo by nehádal, že na Mobilním rozhlasu pracuje na externí bázi. A není divu. Ondra má totiž v portfoliu tolik různých projektů, že by na nich jen těžko stíhal pracovat full time. Prošel agenturní prací v oblasti webů a kampaní pro velké klienty typu Mondeléz, P&G, Wrigley, Česká spořitelna, Renault a mnoho jiných, přes freelance v oblasti brandingu a webů pro střední podniky a živnostníky, až po kontraktora v oblasti digitálních produktů a mobilních aplikací pro startupy a firmy s vlastními produkty.
Jsi dvorní grafik Mobilního rozhlasu a jako téměř jediný jsi byl u zrodu nápadu na komunikační systém. Jak to všechno začalo?
Začátky Mobilního rozhlasu nebyly vůbec jednoduché z vnitrofiremního pohledu. Když mi Ondřej Švrček, tvůrce tohoto projektu, před pár lety popsal smysl a vizi uceleného komunikačního systému a spolu jsme se pustili do práce, od vývoje nám bylo opakováno, že spousta věcí prostě nejde a nikdy nepůjde, což nám na chuti tvořit moc nepřidávalo. Ondra Š. ale vytrval a dnešní podoba týmu i systému Mobilního rozhlasu je výsledkem tohoto snažení. Nechci, aby to vyzněla jako prázdná fráze, ale Ondrovi Š. patří velký dík za to, jak tento jedinečný produkt vypadá a kdo na něm pracuje. Myslím si, že Mobilní rozhlas má našlápnuto na velký úspěch.
Vyvinul se od té doby design systému nebo tvůj styl návrhů?
Určitě. Stále se učím a posouvám své hranice. Osobně miluju minimalismus, ale v případě Mobilního rozhlasu je důležitější něco úplně jiného. Je to konzistentnost. Důležité je, aby noví i stávající klienti viděli konzistentnost ve všem, co pro ně připravíme, aby se v novinkách snadno orientovali a zapadaly jim do celku. Nechceme z toho dělat nic korporátního a ani tvořit systém, který by byl vyšperkovaný na úkor použitelnosti. Věřím, že momentální stav je pro naši cílovou skupinu starostů a institucí dobře nastavený.
Jak probíhá proces tvorby nových návrhů?
Vše probíhá na několik etap a začíná v našem kreativním týmu. Nejčastěji se potkávám právě s Ondrou, který se na celé kreativě z velké části podílí a s textařkou Monique. Společně komplexně probíráme nové nápady a převádíme je do reality. Nejprve navrhneme proces, jak daná novinka bude fungovat a co má splňovat. Následně si vše rozkreslíme a vyzkoušíme na reálných případech. Výsledkem je jasně definovaný úkol, na jehož grafické podobě můžu začít pracovat. Následně proběhne dolaďování, odsouhlasení a předání na vývoj. Monique vnáší do našeho kreativního týmu výborné obsahové nápady a Ondra drží celou vizi pohromadě a dokáže se na problematiku dívat ze strany klienta, což dost ovlivňuje výsledný návrh. Celkově to takto funguje velice dobře.
Kde bereš inspiraci? Máš nějaké osvědčené taktiky pro případ, že múza nepřichází?
Většinu věcí procesně vyřešíme předtím, než sednu k tvorbě samotného návrhu. Obecně ale hledám inspiraci nejraději v přírodě a architektuře, nebo se dívám na případové studie úspěšných projektů. Dnešní svět a internet je místo plné nekonečné inspirace.
Když klienti uvidí systém, jakým dojmem by měl působit?
Přehledně, bezpečně a intuitivně. Hlavně by ale měli vidět užitečnost Mobilního rozhlasu pro své město nebo obec. Nejvíce mě vždy potěší, když obchodníci a accounti přinášejí zprávy od starostů, že náš systém je opravdu “vymakaný”. Je pro mě opravdovou odměnou, když vím, že to děláme dobře a jdeme tím správným směrem. Stejně tak, když náš systém pomůže najít ztraceného člověka, nebo mu zachránit život. Z toho je vidět, že naše práce má skutečný dopad na život kolem nás.
Kromě grafiky se věnuješ i focení, co fotíš nejraději? Přemýšlíš při focení, kam by se fotografie dala použít v některém ze tvých návrhů?
Fotografie je tak trochu moje cesta poznávání. Během let se téma hodně obměnilo, ale stále mě to nejvíce táhne k lidem. Momentálně je to portrét a ulice. Dříve byla většina focení spojená s kampaní, takže výsledné fotky musely zapadat do nějakého konceptu nebo návrhu. Postupně bych se chtěl ale propracovat od komerčních zakázek k vlastní tvorbě, jak tomu bylo na začátku. Můj sen je ve focení udělat alespoň jednu fotku, která by byla natolik dobrá, že si by si ji někdo koupil a vystavil doma jako umění.
Zbývá ti vůbec nějaký volný čas na rodinu?
Tohle je část mého života, ve které se mám ještě v čem zlepšovat. Nevěnuju jim tolik času a pozornosti, kolik by potřebovali. Myslím, že musím najít lepší rovnováhu mezi prací a odpočinkem. Především bych se chtěl ještě více věnovat svému nejmladšímu synovi Adamovi, protože mi záleží na tom, aby vyrostl na pevných základech.
